Historie mincovnictví a těžby stříbra autor: Luděk Jirman vydal v elektronické podobě: Luděk Jirman - BUDWeb, IČO: 69109028, přepracováno 3/2000 autorská práva zde

Historie mincovnictví ve městě České Budějovice sahá až do 13. století. Tehdy se ve městě razily mince zvané brakteáty. Roku 1383 vydal král Václav IV. povolení dědičnému rychtáři Václavu Klaricovi prodávat stříbro z dolu u Vesce. Další zpráva o mincovně pochází z období kolem r. 1470. Jednalo se však pouze o ražbu ze starých přetavených mincí. V této době začalo přibývat dalších vesměs malých stříbrných dolů v okolí Nedabyle, Libniče a Srubce.

Zlomem v těžbě stříbra se stal rok 1552, kdy král Ludvík Jagellonský udělil městu právo založit doly v okolí Nedabyle. Většina dosud existujících dolů byla tedy v rukou měšťanů či města a tím bohatla mimo jiné i městská pokladna.

V 16. století se začalo nebývalou měrou rozvíjet hornictví v oblasti dnešního Rudolfova a Adamova. Tehdy zde vznikaly osady Velké a Malé Hory. Jejich rychlý rozvoj byl podmíněn přílivem horníku hlavně z Krušnohoří a otvírání nových stříbrných dolů. Rozvoj Velkých a Malých Hor se stal trnem v oku katolickým Českým Budějovicím. Měly strach jak z rychlého rozvoje a bohatnutí hornických osad, tak z velkého přílivu nekatolíků, kterými horníci většinou byli. Roku 1554 získali horníci z Velkých Hor povolení k usazování řemeslníků, což velmi ohrozilo výsadní pozici Českých Budějovic a významně zasáhlo do práv města a přiostřilo tak vzájemné vztahy mezi městem a Velkými Horami.

Přes neshody mezi horníky a městem se těžba rozvíjela a díky tomu byla v srpnu 1569 v Českých Budějovicích (pravděpodobně v dominikánském klášteře) otevřena mincovna, jenž razila stříbrné mince.

I přes pěkné počáteční výsledky těžby stříbra se ale začaly objevovat problémy se spodní vodou pronikající do dolů a pokud se zastavilo její odčerpávání byl důl zanedlouho zaplaven. Boj s vodu dodnes dokazuje rybník Mrhal který měl za úkol pohánět vodní pumpy, ale ani to nestačilo. Císař Rudolf II. se snažil těžbu udržet a povýšil a přejmenoval roku 1585 Velkou Horu na samostatnou obec Rudolfov (horní město císaře Rudolfa). Udělil Rudolfovu také různá práva, která stupňovala spory s Českými Budějovicemi. Jenže ke konci 16. století těžba po zatopení dolů spodní vodou v oblasti Rudolfova upadala a centrum těžby se přesunulo do oblasti Libniče. Těžba ale stále drasticky klesala a budějovická mincovna začala skomírat. Roku 1601 již mincovna nerazila a uzavřeny byly i libničské doly.

Úplně zrušena byla mincovna až 23. listopadu 1611. Konec mincovny je někdy spojován s vpádem vojska pasovského biskupa Leopolda, které vpadlo do města ke konci ledna 1611. Jisté je, že k zániku skomírající mincovny by došlo i bez jejich pravděpodobné návštěvy v ní.

© Luděk Jirman, 99 - všechna práva vyhrazena
Text byl dodatečně upraven a doplněn 14.12.1999 a 7.3.2000.