Trolejbusy v ulicích metropole autor: Luděk Jirman vydal v elektronické podobě: Luděk Jirman - BUDWeb, IČO: 69109028, přepracováno 3/2000 autorská práva zde

Díky velké frekvenci na centrální hřbitov uvažovalo město o prodloužení tramvajové dopravy až ke hřbitovu, jenže tramvajové koleje se nemohly položit přes plzeňskou a pražskou železnici a tak v průběhu listopadu 1909 začal jezdit trolejbus (elektrobus). Žlutohnědě natřený vůz velikosti menšího tehdejšího autobusu jezdil od konečné tramvaje na Pražském předměstí (Plzeňská zastávka) až k hřbitovu na 1,6 km dlouhé trase. Lidé mu říkali „hřbitovní trolejbus“. Byl jedním z prvních v českých zemích (úplný primát měla trolejbusová linka z Českých Velenic do Gmündu). Trolejbusy byly v té době opravdovou vzácností a jezdily jen v několika málo evropských městech. Trolejbus vyrobila firma Deimler-Stoll, elektromotory byly zabudovány přímo v nábojích zadních kol. Trolejové vedení bylo samozřejmě dvouvodičové, ale jednostopé. Sběrač proudu měl tvar vozíčku a pohyboval se na kolečkách po trolejích spojen kabelem se zástrčkou s vozem. Když jely proti sobě trolejbusy dva, museli si řidiči v místě křížení zástrčky vyměnit a pak pokračovat. Na svou trať byl trolejbus dopravován z tramvajové vozovny nejdříve po vlastní ose tažen párem těžkých koní a později na podvozku taženém tramvají. Jezdily necelých pět let, na začátku 1. světové války (r. 1914) byly zabaveny pro armádu.

V roce 1947 město rozhodlo o vybudování sítě trolejbusové dopravy. Během roku 1949 postupně začala výstavba sloupů, trolejového vedení včetně výhybek, měníren, hal pro trolejbusy ve vozovně (dnes DP—autobusy).

V říjnu roku 1948 byla dokončena první trať. Trolejbusy začaly jezdit z vozovny přes Senovážné náměstí, Mariánské náměstí do Čtyřech Dvorů. Po úplném dokončení celé výstavby 28.10.1949 zahájily trolejbusy provoz v celé síti, tedy na těchto trasách: Senovážné náměstí - Čtyři Dvory od 28.10.1948, Nádraží – Rudolfov od 6.8.1949, Okružní linka od 6.8.1949, Nádraží - Suché Vrbné od 7.8.1949, Senovážné náměstí - Plzeňská zastávka od 11.9.1949, Plzeňská  - Centrální hřbitov od 29.10. 1949, Centrální hřbitov – Nemanice od 29.10.1949, Rožnov - Senovážné náměstí od 29.10.1949.

První trolejbusy byly francouzské, značky VETRA. Samotné elektrické zařízení montovalo až ČKD Praha. Úplně první trolejbus dopravili z Prahy do Českých Budějovic po vlastní ose a dočkal se uvítaní svou první elektrickou jízdou na zbrusu nové trase z Pražského předměstí (od Plzeňské zastávky) v polovině října 1948.

Od 1.1.1950 se stala síť trolejbusové dopravy součástí Dopravního podniku a byla tak vyjmuta z majetku JČE. Od roku 1951 byl již vozový park doplňován tuzemskými trolejbusy ze Škody Plzeň.

V roce 1959 měřila celá trolejbusová síť již 23,9 km a existovaly tyto linky: A: Čtyři Dvory – Nádraží; B: Nádraží – Rudolfov; C: Senovážné náměstí (Pošta) - Centrální hřbitov; D: Senovážné náměstí (Pošta) - Nádraží – Rožnov; E: Nádraží - Suché Vrbné; F: Senovážné náměstí (Pošta) – Mladé; G: okružní linka.

V dalších letech se spojily některé na sebe navazující spoje a nesly nové označení číselnou řadou 1 až 4.

V roce 1960 vlastnil Dopravní podnik již 43 trolejbusů, jenže nad jejich osudem se začala stahovat mračna. Provoz trolejbusů vycházel o 0,40 - 1,10 Kčs dráž než autobusy, navíc po 20 letém provozu bylo nutné rekonstruovat měnírny, trolejové vedení, kabeláže i renovovat vozový park. Při rekonstrukcích výpadovek z města musely navíc nahradit trolejbusy autobusy. Tyto důvody se staly záminkou pro zrušení celé sítě trolejbusové dopravy a jejího nahrazení autobusy. Což se, dnes již bohužel, stalo.

24. března 1968 zrušili provoz na trase Čtyři Dvory - Nádraží - Rudolfov  a nahrazen autobusovou linkou číslo 1. Takto se pokračovalo dál a poslední trolejbus dojezdil na lince Rožnov - Nádraží - Suché Vrbné a nahradil ho autobus číslo 3.

Na sklonku 80. letech však začala znovu trolejbusová fungovat, díky programu vlády na zlepšení životního prostředí ve velkých městech v ČSSR. Dnes (leden 2000) již jezdí ve městě opět 5 linek trolejbusové dopravy (čísla 2, 3, 14, 15, 17) na nejfrekventovanějších trasách.

© Luděk Jirman, 99 - všechna práva vyhrazena
Text byl dodatečně upraven a doplněn 14.12.1999 a 7.3.2000.